Co zmůže jedinec?
V naší zemi je tradicí „řešit“ problémy v hospodě u piva. Dámy u kafe. A kdo jde s dobou, přesune se s problémy na Facebook. Jako malá jsem byla učená, že jedinec nic nezmůže. Možná proto, že si máma myslela, že je prostě – jediný. Ale opak je pravdou. Společnost je skupinou velkého množství jedinců. A jestliže Vám něco ve společnosti vadí, věřte, že to nevadí jenom vám.
Pěknou lekci jsem dostala při svém pobytu v Řecku. Byla jsem s osmiměsíčním synem v obchodě, zaměřeném především na rodiny s dětmi. Syn dostal hlad a dával to velmi hlasitě najevo. Tak jsem usedla uprostřed obchodu na lavičku a začala ho kojit. Po chvíli ke mně přišla zaměstnankyně a s omluvou mi oznámila, že zde, bohužel, není dovoleno kojit. Chvíli jsme si vyměňovaly názory a řešily, kde tedy kojit můžu, protože posezení na záchodové míse mi pro tento účel nepřišlo vhodné. Navíc jsem věděla, že se v širokém okolí obchodu nenachází ani žádná lavička. Než jsme si to vysvětlily, syn naštěstí dopil a začal dřímat.
Byla jsem z události značně rozčarovaná. Pěkně „po česku“ jsem si postěžovala ve skupině kojících matek z daného města a čekala trochu soucitu a empatie. Nicméně jsem netušila, že to třetinu z dvoutisícové skupinky zvedne ze židle. Obchod byl na jeho facebookovém profilu zasypán dotazy i kritikou, dokud nepřišel s výslovným prohlášením, že kojení v prostorách obchodu je možné.
Za několik dní se mi ozvala jedna z žen. Tamní televize natáčela seriál o zdraví. Dotyčná měla v televizi kamarádku a zařídila, že se natočí i díl o kojení a jeho prospěšnosti. Při té příležitosti chtěli zmínit i problémy, se kterými se kojící matky setkávají, včetně odmítnutí společností. Zvala mě, abych o své příhodě promluvila na kameru. Nikdy jsem nebyla žádná exhibicionistka a takovéto věci skutečně nevyhledávám. Nicméně mi došlo, že jsem stála na počátku tohoto humbuku. Ostatní matky začaly jednat, aby se něco změnilo a aby toto žádná z nich nemusela zažívat. Bylo mou morální povinností do toho jít.
Jednalo se o malý krůček pro kojící matky, ale velký krok pro mě. Uvědomila jsem si, že když chci něco změnit, musím pro to něco udělat. Nikdy v tom nejsem sama. Vždy jsou spousty dalších lidí, kterých se to týká. A dnešní doba nám umožňuje se snadno spojit a snažit se o změnu.
Od té doby jsem se zapojila do řešení různých věcí, které se mě dotýkaly a chtěla jsem je změnit. A setkala jsem se se spoustou lidí, kteří se angažují v jiných oblastech. Tak bylo dosaženo například zrušení poplatku za přítomnost otce u porodu. Zmiňuji oblasti, které se mě dotýkají nejvíc a o kterých mám přehled. Ale takovýchto dílčích změn, o které se zasadili „jedinci“, probíhá spousta.
Jedinec zmůže hodně. Vy, já, kdokoliv. Právě proto, že nikdy nebude jediný. Nebuďte lhostejní a pokud chcete něco změnit, něco pro to udělejte.
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj s přáteli na sociálních sítích 🙂
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila.
Kam dál?
Přečtěte si další články v rubrikách úspěch a motivace nebo osobní rozvoj.