Dědo, vylez z vany
„Dědečku, vylez z vany! Nastydneš se a umřeš!
Dědeček vylezl z vany. Nastydl se – a umřel.“
Jan Vodňanský
Dílem Jana Vodňanského jsem se bavila někdy na střední škole. Tehdy jsem ještě nic nevěděla o síle mysli, pozitivním myšlení, programování a podobných věcech, natož abych se zajímala o výchovu. Pravdou je, že jeho: „Dejte mi pastelku, nakreslím pejska, když bude hodný, budu ho mít rád“ se mi krapet nepozdávalo už tenkrát a při současném pohledu to považuji za hodně škodlivou písničku – učit děti už odmala, že musejí být hodné, aby je měl někdo rád.
Nicméně zpět k původnímu textu. Dědečkovi se těžko s patřičnou důležitostí v hlase a káravým tónem říká: „Vidíš, já jsem ti to říkala!“ Tím spíš, pokud je dědeček skutečně tak neopatrný (nebo naše proroctví plnící) a opravdu si dovolí umřít. Natož aby bylo možné mu dávat nějaká doporučení pro příště nebo mu vanu zakazovat.
To má ovšem dědeček docela štěstí. Představte si dítě, kterému řeknete: „Dávej pozor! Vyliješ to!“ Nebo: „Pozor! Rozbiješ to!“ A ono dává pozor – a poctivě to vylije a nebo rozbije. A místo chvály nad dobře splněným zadáním se dočká zmíněného: „Vidíš? Já ti to říkala!“ Obvykle je to následováno ještě hláškami o nešikovnosti, o tom, že si to matka příště udělá sama (totéž může platit pro otce) a spousta podobného. Jasně, mami, tys to říkala – a co? Splněno, tak co se ti teda nelíbí?
Až budete zase někdy dítěti chtít říct třeba: „Nelez tam! Spadneš!“ Zkuste si vzpomenout na dědečka Jana Vodňanského, který poslechl instrukce starostlivého příbuzného a za koupel nevhodné teploty zaplatil životem.
Tak co, opravdu chcete, aby vaše dítě spadlo nebo to vylilo?
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.
Kam dál? Pokračujte na další články pro osobní rozvoj, o výchově dětí, případně na recenze knih o výchově, pro děti, pro osobní rozvoj.
Chcete dárek? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila.