Proč kreslit mandaly se záměrem aneb co mi mandala poslání řekla o životě
Malování není moje hobby. Když jsem dostala v kurzu Alchymie poslání za úkol si vybarvit mandalu poslání, vůbec se mi do toho nechtělo a všemožně jsem to odkládala. Nakonec mi to ale přineslo spoustu nečekaných informací a uvědomění.
Nemám správné pastelky
Na malování musím mít náladu. A tu mám málokdy. Když už jsem uvažovala o tom, že se překonám a budu vybarvovat, uvědomila jsem si, že na to nemám pastelky podle svých představ. Nějakou dobu jsem se tím nechala blokovat. A pak jsem do toho šla. Abych to zkusila, když mi v kurzu říkali, jak je to užitečné.
1. uvědomění: Nikdy nebudou ideální podmínky. Můžu se na to vymlouvat. A nebo hledat, jak dělat věci co nejlépe s tím, co mám.
Malování s meditací
Když jsem se vrhla na tvorbu, napadlo mě si k tomu pustit meditaci Silové zvíře. Během meditace mi přišla myšlenka, že bych se chtěla věnovat mimo jiného i muzikoterapii a léčivému zpěvu. Žasla jsem, že mě to nenapadlo. Nejen, že jsem chodila roky do sboru a jako dospělé mi to chybělo. Ale ohromil mě i léčivý zpěv, se kterým jsem se setkala před pár lety na jednom kurzu.
Ve chvíli, kdy mělo přijít silové zvíře, jsem tápala. Hlavou mi běhalo: Skřivan. Ne, slavík. Kos. Nějak se mi to „nezdálo.“ A pak mi to došlo: všechno jsou to zpěvní ptáci. Pro muzikoterapii dobrá volba. Usmála jsem se. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi u kamarádky viděla hodiny, které v celou hodinu vydávaly zvuky různých ptáků. Měla je ze zahraničí a já po nich začala toužit. Tak mě ohromily, že jsem si je sehnala. Vida. Dává to smysl.
Další podpora při práci
Když už se vrhnu do takovýchto činností, používám na podporu všechno, co si me „zavolá.“ Cítila jsem, že mou práci s mandalou podpoří karty. Vytáhla jsem si dvě. Jedna mě upozorňovala na potřebu vyřešení starých bloků a negativních zkušeností. Druhá mi ukazovala cestu služby lidem. I to zapadalo do toho, co dělám, a jakým směrem chci jít.
Konečně maluji
Začínám malovat. Po nějaké době mě to přestává bavit a uvědomuji si, jak hledám různé rozptýlení. Došlo mi, že to tak dělám často, když se mi do něčeho nechce. Hledám všechno možné, co potřebuji nebo chci udělat, nechávám se unést rolováním Facebookem – a najednou je pozdě v noci a je potřeba jít spát. Bohužel, nedá se nic dělat, dnes jsem to prostě nestihla.
2. uvědomění: když mě to nebaví, hledám rozptýlení.
Každý okvětní lístek pečlivě obtahuji barevnou propiskou. Pečlivost se mi musí nechat! Po čase mi dochází, že je to symbolika jasných hranic. Při vybarvování se soustředím na to, abych tyto hranice náhodou nepřekročila.
3. uvědomění: chci jasné hranice. A hlavně je nepřekročit.
Teď už to jen dodělat
Moje mandala dostává konkrétní podobu. Střed květiny je vybarvený, okvětní plátky mají hranice. Vybarvuji. Ještě mi chybí skoro půlka žlutých lístků. Už je to jen rutina. Nebaví mě to. Chci jít od toho. Nakonec se s vidinou výsledku překonávám. Ale nerada, s odporem.
4. uvědomění: nebaví mě rutina a mám tendenci projekt vzdát před dokončením. Aniž bych si uvědomila, že jsem se v tom případě snažila úplně zbytečně.
Co když to pak nebude ono?
Hotovo. Žlutý květ s fialovým a růžovým středem. Tak nějak jsem si to představovala, i když v mé původní vizi byl květ celý žlutý. Mám ale silný pocit, že kolem květu „chce být zelená.“ Prostě „něco“ mi intenzivně říká, ať to udělám okolo zelené. Je to teď pěkné, ale neúplné.
Váhám. Mandala se mi opravdu líbí a nechci si ji pokazit. Mám strach, že udělám nevratnou chybu. Že to zkusím, nebude se mi to líbit a už to nikdy nebude dobré – půjde jen začít znovu. A to se mi opravdu nechce. Nakonec si mandalu skenuji. Pro všechny případy. A beru do ruky zelenou…
5. uvědomění: mám strach z nevratných chyb a potřebu „zadních vrátek.“
Touha to vylepšit
I když se mi mandala líbila, měla jsem druhý den pocit, že to „není ono.“ Ještě to něco chtělo. Vzala jsem do ruky pastelky a začala znovu – tentokrát s větším tlakem. Dávalo mi to smysl. Byla jsem ve flow. Na pastelku jsem tlačila víc, protože jsem viděla, že je výsledek hezčí, silnější, intenzivnější. Toužila jsem po krásné, jasné mandale. Námaha mi najednou dávala smysl. A bylo mi jedno, jak dlouho mi to trvá. Dokonce jsem ani nepotřebovala další přípravy, jako dokonalý úklid stolu, karty nebo cokoliv jiného. Měla jsem jasný cíl a šla jsem za ním.
6. uvědomění: jsem ochotná investovat energii a námahu, pokud mi to dává smysl.
Dělám chyby
Tento den pracuji mnohem rychleji, odvážněji, bez strachu, že někde náhodou přetáhnu. Vytvářím další a další vrstvy. Má sluneční mandala se stává ohnivou. Cítím, že jejím dnešním poselstvím je odvaha být vidět.
Některé tahy se mi nepovedly podle představ. Zvědomuji si, že budu raději opravovat a „lepit,“ dokud to jde, než bych začínala znovu. Nechce se mi přijít o vynaloženou energii a čas. I za cenu drobných nedokonalostí budu raději opravovat a zdokonalovat až do chvíle, kdy by bylo dílo pokažené natolik, že žádný další zásah nebude moct přinést uspokojivý výsledek. Dochází mi, že to tak mám i v dalších oblastech života.
7. uvědomění: raději budu opravovat než začínat znovu.
Vrstev přibývalo. Drobné chyby se najednou skryly pod dalšími a dalšími čarami.
8. uvědomění: propracovaný celek dovede skrýt nedokonalé detaily a naopak, nedokonalá jednotlivost může pomáhat utvářet dokonalý celek.
Radost z výsledku a smutek ze ztráty
Výsledek se mi líbil. Byla živoucí. Ohnivá. Přesto jsem trochu litovala, že jsem přišla o svou jemnou, slunečně žlutou prvotinu. Případně, že jsem měla alespoň skončit o jeden krok dřív a nepřidávat červené čáry. Možná to tak bylo hezčí.
9. uvědomění: když něco získáváme, musíme se někdy vzdát něčeho jiného.
Další uvědomění
Těch uvědomění mi přišlo ještě mnoho. Například:
- I když to vypadá, že nemám všechno, co potřebuji, když se pustím do práce, přicházejí mi správné nástroje
- Čím víc kroků / práce udělám, tím víc chyb a nedokonalostí se v tom ztratí
- Když se zaměřuji na celek, vidím celkový dojem a dokonalost celku; když se zaměřuji na detaily, vidím nedokonalost jednotlivých kroků a čar (i v impresionismu je nesmysl se soustředit na každou jednotlivou tečku a výřez ze špatné části obrazu nemusí dávat smysl).
Co jsem si z toho odnesla?
Mimo všech uvědomění jsem si ověřila třeba to, že někdy stojí za to dělat i věci, do kterých se mi nechce. Taky jsem poznala, co všechno může takové „jenom vybarvování“ člověku ukázat – a to nejen o poslání, ale i o dalších oblastech jeho života.
Tato zkušenost mě inspirovala i k tomu, abych oslovila brněnské Centrum mandala* se žádostí o spolupráci na mém kurzu Ujasni si cíl a vykroč správným směrem. To mi vytvořilo pro účastníky kurzu mandalu (zendalu) na podporu dosahování cílů. Víc se o kurzu dozvíte TADY. Ve Facebookové skupině To, co žiju, tvořím já, najdete před kurzem pár „Minutek na cestu k cíli“ (aniž byste museli do kurzu vstoupit). Těším se na vás.
Kurz Ujasni si cíl a vykroč správným směrem se zendalou speciálně pro účastníky.
Kam dál?
Stáhněte si meditaci Koupel v bezpodmínečné lásce jako dárek ode mě.
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj i se svými přáteli na sociálních sítích
Sledujte mou facebookovou stránku Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu nebo se přidejte do skupiny To, co žiju, tvořím já
Přečtěte si další články z kategorií: osobní rozvoj nebo úspěch a motivace
* Pozn.: autorkou předlohy pro mandalu poslání je Dana Brožová – Mandalky s příběhem
Pomúžu vám změnit nastavení podvědomé mysli tak, aby vás podporovala v tvorbě života podle vašich představ.
Jsem kvantově-regresní terapeutka a Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu.
